Fragmenty chodeb pod Římským náměstím

 Svislá šachta z povrchu náměstí narazila v hloubce přes 7 m na barokní cihelnou klenbu.

V roce 2017 došlo ke znovuobjevení několika chodeb z původně velmi spletitého labyrintu pod jižní části plácku uprostřed Františkánské ulice v Brně (tzv. Římské náměstí). Chodby dříve propojené s podzemím Františkánského kláštera a sousedními sklepy byly sanovány železobetonovou skořápkou a trvale uzavřeny v roce 2000.

Historie

Původní dům č. p. 497, později označený orientačním číslem 9 stával na místě ústí západní části Františkánské ulice do rozšíření známého pod neoficiálním názvem Římské náměstí. Podle průzkumu Ing. Aleše Svobody patřil tento dům na přelomu 19. a 20. století Janu Křivinkovi, který v domě provozoval pekařskou živnost. „Křivnikovo pekařství“ vedla po smrti manžela Františka Křivinková až do roku 1948. Velmi hodnotný dům s gotickým jádrem měl rozsáhlé spletité prostory ve střední části gotické, směrem k podzemí kláštera a sklepům zbouraných domů č. 495 a 496 uprostřed dnešního náměstíčka barokní. Podzemí bylo sanováno a částečně zasypáno v 90. letech 20. století, poslední zbytky chátrajícího domu byly strženy v roce 2000. Na své znovuodkrytí čekaly chodby mlčenlivě až do roku 2017.

Popis

Svislou šachtou o hloubce přibližně 7 m byla v roce 2017 zpřístupněna klenba jedné ze dvou barokních prostor obdélníkového půdorysu v prostoru ústí ulice (pod bývalým domem č. p. 498, díky kterému byla šířka Františkánské uličky kdysi zhruba třetinová). Proražením klenby a na ní nalepené železobetonové skořápky došlo ke zpřístupnění částečně zasypané místnosti a navazující chodby mířící pod klášter, kde byla propojena s největší sklepní prostorou překlenutou zpěvňujícími pasy. V rámci rekonstrukce klášterních sklepů byla ovšem chodba zazděna a shora převrstvena betonovou deskou, která neumožnuje průchod pod klášter. Mlčenlivým svědkem nedokonalé rekonstrukce je kostra mrtvé kočky, která zde byla pravděpodobně omylem zazděna a sklepení se stalo její nedobrovolnou kobkou. Po 17 letech na její kosti poprvé dopadlo světlo.

Chodby budou pravděpodobně odkryty i směrem pod ustupující řadu zbouraných domů na severní náměstí. Aktualizace srpen 2017: po opravě havárie kanalizace došlo k opětovnému uzavření podzemí a rozšíření se v dohledné době nechystá.

Podzemní prostory jsou zasypány zhruba do výšky jednoho metru sutí a mazlavým bahnem pocházejícím z přirozené vlhkosti a snad i průsaků z betonem oplácaného potrubí. To zabralo větši část profilu chodby vedoucí pod klášter.

Chodbou lze proto nyní pod klášterní zdi projít pouze po břiše. Nic pro klaustrofobiky.

V chodbě, která spojovala sklepy domu č. p. 497 s klášterem je málo místa a z betonu občas trčí pokroucená výztuž. Pod jedním drátem se skrývá cenný arecheologický nález.

Lakrumka Brno byla zprivatizována v roce 1997, jogurty vyráběla do začátku roku 1998, kdy zkrachovala (na jejím místě u nádraží v Židenicích dnes stojí obchodní dům Kaufland). Z označení a. s. a trikolory na obalu usuzujeme, že rekonstrukce podzemí probíhala někdy v období let 1992 až 1998. Pokud tedy neměli dělníci rádi jogurty spíše uzrálé.

Chodba končí zazdívkou zjevně nebarokní (jemně svisle pruhované cihly odpovídají 80. až 90. létům 20. století). Strop kryje rezivějící ocelová deska zřejmě převrstvená opět betonovou deskou zhruba v úrovni podlahy vyššího patra klášterních sklepů.

Nebohé zvíře zřejmě plaše prchlo do chodeb, aby se ukrylo před dělníky, kteří kdysi před 20 lety přišli zazdít vstup do podzemí a zalít vše betonem. Netušilo však, že cestu zpět už nikdy nenajde. Zanedlouho se totiž podzemím rozlehla věčná tma a ticho. Nezbylo pak už než ve stísněné skulině čekat na smrt.

Zdroje

1. Svoboda, A.: Brněnské podzemí, kniha první. R-atelier, s. r. o., Brno, 2005. ISBN 80-902985-0-8.
2. Huelová. M.: Lakrumka vyplácí mzdy, řada věřitelů však musí čekat. Dostupné z http://www.agris.cz/potravinarstvi/lakrumka-vyplaci-mzdy,-rada-veritelu-vsak-musi-cekat?id_a=84133.